Prekliata

16. října 2012 v 19:50 |  My poets
So I created a little bit morbid poem again...


Bola som prekliata,
odhodená na samotu u lesa.
Potopená v kaši zvyškov odpadu z mäsa
pochopila som, čo je to chuť z bytia
a ako vonia tyčinka spasenia.


Moje koruny stromov šeptajú slová,
nemohla som spať a nemohla som sa nájsť,
na brehu mora niekto stoná -
- som to ja, prekliata a zaživa pochovaná.

Kvety v rozkvete plačú horkú rosu,
cez leto poliali mi dušu,
moje telo sa nikdy nenájde,
srdce hnije samo v zákope.

Zaplatila som za svoje hriechy,
žily s krvou utkali mi svadobné šaty,
vlasy vlnili sa mi v mori premeny,
skrz nočný van otupilo mi zmysly.

Ľudia ma prekliali, smrť ma už hľodá,
toto je posledná večera - z mojich ostatkov stvorená.
Odbila polnoc, srdce je preč, oči sa navždy zatvorili,
príležitosť uletieť do večnosti, kde mŕtvi sa vždy veselili.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama